Střípky z fyzikálních pokusů – 3. část
V pořadí poslední pokus, který žáci 8. ročníku v hodinách fyziky absolvovali, byla Apolónova pec. Ta ukázala, že když se slunce snoubí s vědou, mohou se dít hotové zázraky.
Týden před tou toužebně očekávanou volností zvanou letní prázdniny se z našich osmáků, přesněji z tříd 8.A a 8.B, stali nefalšovaní alchymisté a krotitelé slunečních paprsků. Místo drilování vzorečků v posledních lavicích se vrhli do venkovního projektu, který sice voněl teplem, ale rozhodně ne přepálenými mozky – přivítejte Apolónovu pec.
Když se řekne pec, většina z nás si představí babiččinu troubu nebo kamennou pec na pizzu. Naši osmáci ale posunuli gastronomii na úplně jinou úroveň. Jejich "Apolónova pec" nebyla kovaným výmyslem z kuchařky, ale geniálně jednoduchým zařízením, které ukázalo, že ke skvělému ohřevu (a pasterizaci) vody nepotřebujete jadernou elektrárnu, ale jen krabici, barvy, sklo a hlavně – pořádnou dávku slunce!
A slunce se s červnovou parádou skutečně předvedlo. S více než 30 stupni Celsia na sluníčku to byl pro naše pece hotový ráj! Vnější černý povrch pece hltal každý paprsek jako suchá houba, zatímco lesklý a světlý vnitřek odrážel zbytek paprsků přímo na nebohou (nebo spíš šťastnou) vodu. Skleněné víko pak zajistilo, že veškeré teplo zůstalo pěkně uvnitř. Vznikl tak domácí solární bojler, který by mohl závidět i řecký bůh Apollón sám – koneckonců, je to bůh slunce, takže jeho podpis na tomto projektu je víc než jasný.
A teď to nejlepší. Žáci si nejen ověřili, že voda se dá na sluníčku ohřát klidně na teplotu, která vám "vyžehlí" úsměv, ale že je možné ji i pasterizovat. Ano, slyšíte správně. Voda v Apolónových pecích dosáhla neuvěřitelných 78 stupňů Celsia! Díky těmto teplotám a samozřejmě i díky přímému působení UV záření, se voda stala bezpečnější pro pití a hygienické účely. Bakterie a jiní "nezvaní hosté" v ní dostali takovou saunu, ze které se už nevrátili. A to všechno nízkonákladově a bez jediné kapky chemie.
Osmáci tak nejen prakticky využili fyzikální zákony, ale ukázali také, že s trochou nápadu a sluneční energie můžeme dělat zázraky. Třeba si ohřát vodu na čaj, umýt si ruce po hrabání v hlíně nebo si jen tak ověřit, že i s krabicí se dá dobýt svět (nebo alespoň získat čistá voda).
Až příště nebudete vědět co s volným časem (nebo špinavou vodou), vzpomeňte si na Apolónovu pec. Kdo ví, třeba se z vás taky stane sluneční alchymista. A hlavně – užijte si prázdniny, máte na ně "vědecky" nárok!
